Home  Členové týmu  O nás  Kalendář her  Pomůcky k šifrování  Zajímavé odkazy  Fotogalerie  šifra měsíce

 

JTHTN Reportáž - Hradecká Sova 2011

Hradecká Sova je taková naše srdcovka. Byla to v roce 2009 naše druhá šifrovačka a zároveň naše první hra, kterou jsme došli do konce. Navíc absence šifrovací elity a jednodušší šifry nám umožňují soutěžit i o umístění, což ve „velkých“ hrách zatím nemůžeme.

Letos se naštěstí termín Sovy nekryl s žádnou velkou akcí členů týmu. V sestavě už natrvalo chyběl Šroub, který šifrování pověsil na hřebík. Jeho místo ovšem vzorně zastoupila Dřív, která už s námi byla na Matrixu a svým věkem výrazně snižuje náš věkový průměr.

Cesta probíhala za veselé nálady a plni optimizmu přijíždíme do prosluněného Hradce. Zjišťujeme, že zde probíhá několik víkendových akcí. Za zvuku akrobatických letců se připravujeme na přesun na start. Náhle zazní strašidelná věta: „Kde je taška s šifrovacím vybavením?“. A opravdu! Podařilo se mi neuvěřitelné a veškeré připravené věci všech členů týmu jsem nechal doma! Neměli jsme ani obyčejný papír, žádnou mapu, tužky, nic. Jen shodou náhod přinesl z práce jednu zalaminovanou tabulku, ale to je vše. Jelikož to byla jasně moje chyba, vyrazil jsem do (naštěstí nedalekého) Kauflandu na nákup. Rakce týmu byla různá, vypadal, že Ti okamžitě zabije, Tam se šla smát stranou, aby se také nestala obětí a Ho se smála nepokrytě. Byl jsem tak zmatený, že jsem se slovy: „Tak já jedu“, nastoupil na zadní sedadlo auta…, což málem způsobilo, že Ho skončila s hrou ještě na začátku, protože hrozilo, že definitivně umře smíchy.

Po příchodu na start už začalo vše vypadat mnohem veseleji. Pár známých týmů, spousta lidí. Orgové vysvětlují pravidla a už je tu start. Rozlepujeme první obálku a je to tady.

1.šifra - Křížovka

Zde nebylo příliš co vymýšlet. Vymysleli jsme pár řešení a pak se je pokusili napasovat do křížovky. Vcelku správně jsme se snažili luštit jen v okolí tajenky a za chvíli spolu s dalšími několika týmy odcházíme.

Jako úvodní šifra mne stanoviště moc nenadchlo, princip byl až příliš jasný a řešení příliš mechanické. Ale na roztažení herního pole to asi fungovalo dobře.

2.Šifra – Binární

U zelených trubek jsme byli kupodivu jako jedni z prvních. Název šifry byl tak napovídající, že byl princip jasný ještě dřív, než jsem papír donesl ke zbytku týmu. Jediný problém by, že jsme písmena zapisovali vzhůru nohama, ale to ve finále nijak nevadilo.

Hezká jednoduchá rozehřívací šifra. Jen tu nápovědu v názvu bych trochu více skryl.

3.Šifra - Perioda

Díky opomenutí upřesnítka jsme nemohli pouzdro dlouho najít. Nápad s využitím periody považuji za zajímavý a neotřelý. My jsme se dlouho pohybovali ve zlomcích a modulech a tím pádem nebylo nic vidět. Až si všiml podezřelých desetinných čísel 001001 a bylo to.

Dobrá šifra, která potřebovala nápad. Skrytou nápovědu jsme přehlídli a zajímalo by mne, jestli si jí vůbec někdo všiml.

4.Šifra - Chemie

Na stanoviště dorážíme až na 11. místě. Njedřív jsme si všimli opakujících se písmen na začátku slov, a Že to jsou mnemotechnické pomůcky k periodické tabulce, zjišťujeme také celkem rychle.

Všeobecně známá věc, která byla zajímavě skrytá.

5.Šifra – Asociace u kostela

U kostela nacházíme znaveného orga., který vydává šifry. Cestou procházíme parkem plným účastníků hradeckých víkendových akcí. Slovní hříčky máme moc rádi a asociace padají jedna za druhou. Jen se nám nějak pomíchala čísla a tak se Dřív nějakou chvilku marně snaží od lidí zjistit, kde že je v Hradci kino ŠARIK…:-)

Je hezké, že nás šifra dovedla i do centra Hradce a přesuny jsou v této fázi optimální. Spěcháme na 6.

6.Šifra - Úkoly

Už předem víme, že chceme jít určitě výzvu. A aktivity jsou jeden z důvodů, proč máme Sovu rádi. S nadšením si bereme popis stanoviště a rozmýšlíme co dál.

Opičí dráha nám připadá náročná a tak jdeme k síti. Z prvotního popisu jsme nějak nepochopili, že to má být bez dotyku a tak musíme velmi rychle uvolnit místo dalšímu týmu.

Rozdělujeme se, úspěšně poskakuje na chůdách a já (Ti) řeším bludiště. Bohužel u měření vody se vytvořila velmi dlouhá fronta. Někteří účastníci se teprve na místě snaží přijít na princip a to stanoviště výrazně zpomaluje. Holkám trvá relativně dlouho, než se dostanou na řadu. Pak mají řešení téměř ihned.

Mezitím se , Dřív a já (Ti) snažíme na opičí dráze. Jedině se dostává přes „provazový žebřík“. S vypětím všech sil překoná ještě další 3 části, ale chyby se hromadí a síly ubývají. Nakonec to musí vzdát. Cestou si odřel obě nohy a pálí ho to jako čert. Obdivuji ho, takhle daleko bych se nedostal… Pot z něho tekl proudem a týmové triko dostalo pořádně zabrat.

Nyní musíme čekat, protože síť i monstra jsou týmová a děvčata jsou stále ve frontě u vody. Zatím okukuji taktiky ostatních týmů a zjišťuji řešitelnost šifry pouze z 5 indicií z 6.

Nakonec se nám síť daří zvládnout, i když úplně čisté to nebylo. Na monstrech máme štěstí – noha, noha, noha, zadek jsou proti kombinacím typu ruka, hlava, zadek úplná brnkačka.

Vlastní šifra z 5 částí padá celkem rychle a my můžeme vyrazit na kolečko „výzvy“. Dost jsme se na Úkolech zdrželi. Kolikátí asi jsme?

I když jsem se na úkoly těšil, nemohu si odpustit několik komentářů. Opičí dráha mi přišla přehnaně obtížná. Navíc nebyla navržená pro sto kilové chlapy… Zajímalo by mne, kolik týmů ji nakonec překonalo. Dost mi vadilo zbytečné zdržování u Monster a Vody. Obojí se podle mne dalo zorganizovat tak, aby se zbytečně nečekalo na ostatní týmy. A síť měla zajímavý nápad, který měl ovšem nedomyšlené detaily. Viděl jsem, jak sítí za 30 vteřin prolézá dvoučlenný tým kluků. Oproti tomu já se tam skoro nevešel vůbec. :-)

Aktivity nezklamaly a těším se na ně za rok zas. Jestli se vymyslí, jak co nejvíce zredukovat čekání ve frontách, bude to výborné.

7.Šifra – (6a) – Kódovaný obrázek

Největší problémy dělalo nalezení šifry. Písmeno „S“ jsme nepochopili, ale jakmile jsme zjistili, že počet číslic 2. a 3. řádku odpovídá 1. dostává téměř okamžitě ten správný nápad. A jelikož kódované obrázky s oblibou luštíme na GRIDDLERS , máme to za pár minutek.

Moc hezké využití tohoto hlavolamu. Chápu ovšem, že se tu mohl někdo zdržet velmi dlouho. Stačilo, aby nápad nepřišel…

8.Šifra – (6b) - Kříže

Nejdříve hledáme šifru u brány, kterou organizátoři přehlédli. Doufám, že jsme lidi z blízkých domků moc nevyděsili, když jsme jim prohlíželi každý sloupek v okolí. Ovšem pak přichází radost – na šifře jsme 3. Velká motivace s tím hnout. Podle názvu správně odhalujeme polský kříž. A kupodivu také velmi rychle přichází nápad se správným principem získání písmen. Ale pak nám dochází šťáva. To, že písmena se mají číst v cyklech, odhalujeme až téměř po hodině všemožného testování. A to jsme mohli být pryč do 10 minut. Není holt každý den posvícení.

Super skrytá šifra. Jak „balení“ polského kříže, tak hlavní princip i čtení výsledku. Moc hezká. Jen nám zbytečně napovědělo upřesnítko, kde byly jednotlivé fáze šifry pojmenovány, což nám pomohlo.

9.Šifra – (6c) - Geometrická

Přicházíme na stanoviště a potkáváme oba naše soupeře, jak usilovně luští. Dohnali jsme čelo hry!!! Je to vůbec možné? Usedáme do dobře osvětlených garáží a pouštíme se do miniaturních značek. V průběhu luštění opakovaně uklidňujeme obyvatele domu, že tam opravdu „krademe“ jen světlo. Zkoušíme všechno možné, ale nápad s paprskem se ovšem nedostavil vůbec. Po padesáti minutách marných snah voláme pro nápovědu. „Zkus zjistit, co nejvíc“ radíme. , který volá orgům, se tedy snaží od slečny na telefonu vydolovat vše. „Není tam ještě něco?“ ptá se. Slečna vtipně odpovídá: „Ještě je tu bodka“. :-) Nápověda nás nakopla a po chvíli už a Tam čtou FUTURUM.

Zde nás název šifry zmátl. A i když máme podobný princip napsaný, tady jsme ho bohužel neaplikovali. Takže 60 minut penále a ještě jsme seděli skoro hodinu. Vlastní šifru bych hodnotil jako zajímavou, ale mírně nedodělanou. Ale co, problémy jsme si tu udělali hlavně sami.

10.Šifra – (7) - Futurum

Toto stanoviště opět spojuje „pohodu“ a „výzvu“ a nás překvapuje, že jsme tu celkově 4. Kde se ostatní zasekli? Neseme zadání a já na ně v úplné tmě (měli jsme vypnuté čelovky) koukám. „Hele, jsou tam dvě části. To první bude klíč a to druhé vlastní šifra“. A na světle pak přidává: „6 věcí, to bude Braill“. Takže, když usedáme na zastávce k luštění, je princip už jasný. Ale nějak nám to nevychází. Tam si odchází do obchodu doplnit zásoby a my se marně snažíme vymyslet, jak ty body uspořádat, aby vylezl smysluplný text. Naštěstí si všímáme věty o nutné návštěvě potravin. A tak holky jdou zjišťovat, jestli nejsou výrobky nějak očíslované a já (Ti) s na to jdeme analyticky. Oba způsoby zabírají stejný čas – v okamžiku, kdy nám holky volají správné umístění bodů, máme jejich rozmístění již také hotové.

Nápad s využitím obchodu mi přijde jako geniální. Musím za něj orgy fakt pochválit. Zapojení reálného světa do šifrování není tak běžné a nám se moc líbilo. Jen bych příště vymyslel takové řešení, které by se nedalo logicky odvodit. Ale celkově super.

11.Šifra – (8) - Had

Že to bude něco na mapě, usuzujeme velmi rychle. Ale jak na to? Ulice? Autobusy? Další týmy přicházejí a mám pocit, že nikdo neodchází. Dochází nám, že křižovatky nemusí vůbec vypadat jako na obrázku. Celkem logicky vybíráme místo startu a zkoušíme to na mapě. U první křižovatky, ovšem 4 části nejsou 100% jisté. Přesto to celkem funguje a já sám startuji na odhalené cílové místo zjistit, jestli tam náhodou není nějaký „zákaz“. Zákazů je tam několik, ale šifra žádná. Smutně to oznamuji týmu. Princip se nám ovšem líbí a tak vyráží otestovat trasu na vlastní nohy. A během pár minut nám volá, že máme balit. Já jsem si totiž spletl ulice a šifru jsem hledal o blok vedle. Správný zákaz jsem viděl asi 50 metrů ode mne, ale přišel mi příliš daleko. Mea culpa.

Netradiční zápis trasy je určitě zajímavý. Jen nás zmátlo příliš velké množství možných řešení. Kdyby tak byla někde lepší indicie kde začít. Ale to by asi zase bylo příliš snadné.

12.Šifra (9) - Blikátko

Cestou si v duchu našich přesunů trochu zacházíme a cestou potkáváme několik týmů rozprostřených kolem. Vtipné je, že od místa, kde bylo na blikátko vidět, jsou opravdu dost daleko a tak minimálně 10 minut bloudíme kolem a nemůžeme najít kam koukat. Dost dobré. Nakonec se to po konzultaci s mapou daří a záhy máme správně zapsaný a zkontrolovaný kód. Jak to říkal ? „Když je něčeho 6 …“. Zdržení zde bylo dané hlavně nedůvěrou, že by byl Braill použit 2x blízko po sobě.

Opět musím ocenit „nepapírovou“ šifru. Navíc s použitím nápovědy z dřívějška. Cestou končíme někde uprostřed chatové kolonie a jen s vypětím všech sil ukecáváme Tam, aby přešla po úzkém můstku nad potokem…

13.Šifra – (10) - Akát

Rybník Plachta a my bereme 11. Šifru z 15. A jsme tu 1. z „výzvy“ a 3. celkově. To je neuvěřitelné. Motivace začíná být obrovská, ještě nikdy jsme nesoutěžili o umístění a tady jsme najednou na špičce závodu. Slovo dalo slovo a už nám leze řešení. Bohužel špatné. V té rychlosti používám správný princip jen na polovinu značek. Takže znovu a lépe. A za chvilku již mizíme směrem do hlubokého lesa. Cestou ještě zakazuji použití navigace, protože si nejsem jist, jestli je povolená. Naštěstí si tím sice nepřidáváme kilometry, ale jen přidáváme až do konce značnou nejistotu, jestli jdeme správně. Nakonec to pro atmosféru bylo možná lepší.

Využití doprovodných slov morseovky bylo výborné. Všichni to znají, ale mít v tom šifru? Super. Jedna z nejhezčích šifer hry. Jen ty nápovědy v ní byly až příliš veliké.

14.Šifra – (11) - Papír

Kousek před stanovištěm vidíme v lese projíždět partu cyklistů s blikačkami. Kdo tu proboha v půl třetí jezdí? Že by nějaký tým dostal výjimku a jel na kolech? Teprve na stanovišti vidíme, že to jsou orgové. Přibližně na stejném místě nás ze strany předchází tým Voy-a-ger. Samozřejmě také „výzva“. Papír berou o chvilinku před námi. Naštěstí se projevily kouzelné oči . „Já tam něco vidím!!“. A opravdu ani ne za 3 minuty už odcházíme. A Voy-a-ger tak 30 sekund po nás. A nastává pro nás nejpekelnější přesun ze všech šifrovaček. Voy-a-ger na nás zezadu tlačí a my se s vypětím všech sil snažíme udržet pekelné tempo. 3 dlouhé kilometry. Stejně nás kousek před „Lípu“ předcházejí. Ale naše holky statečně šlapou a další šifru bereme společně.

Stenograficky skrytý text je príma. Nikdo nemohl tušit, že po navlhnutí papíru a ve tmě za svitu baterek půjde číst text rovnou. Navádělo na to sice to, že na papíru nic nebylo, ale tohle byla náhoda. Stejně jako řešení jiného týmu, který papír polil Kofolou, a ono to fungovalo také. Možná popsat papír nějakým textem, který by byl ovšem zavádějící a jen třeba napovídal. A vlastní šifru dát z druhé strany. Ale jak už jsem napsal, kdo to mohl tušit… Navíc jsme na každém dalším stanovišti přemýšleli, jak využít Tornádo netuše, že už použito být mělo.

15.Šifra – (12) - Klávesnice

Zasedáme nedaleko Voy-a-geru a tušíme, že zde se bude lámat chleba. Zjišťujeme, že už si také vzali nápovědu, jen nevíme, za kolik byla minut. Navíc nás v chodeckých závodech jistě předejdou. Takže musíme mít náskok. Koukám do zadání a dostavuje se myšlenka. Klávesnice! To by mohlo být TUNE… Máme to! Další slova už nejdou vyscrablit, takže jsme nuceni ještě použít originální pomůcku od organizátorů. A mizíme do tmy. Soupeři ještě luští. Cestou si Dřív poranila kotník a velmi jí to bolí. Snažíme se jí pomoci, ale ona chce bojovat sama. Jdeme nocí a stále koukáme za sebe, kdy uvidíme baterky a uslyšíme dusot nohou.

Klávesnicová šifra je dobře použitá známá věc. A jako obvykle, musí přijít ten správný nápad. My měli štěstí.

16.Šifra – (13) - Táty Táta

S šifrou odcházíme o kus dále, abychom pronásledovatelům ztížili hledání. Obvazujeme Dřív kotník a ona se nám za to odvděčuje principem šifry. Sice TY jsme v textu viděli rychle, ale TA nám unikalo. Naštěstí ne všem, zraněný kotník totiž nemá vliv na oči a mozek…

Dobře skrytá morseovka. Na její použití rychle navedla délka vět. Dalo se to ještě ztížit slovy bez TATY, která by plnila funkci oddělovačů. Nám se ale líbila i tak.

17.Šifra – (14) - Dětská knížka

Cesta mimo cesty byla pro belhající se Dřív náročná. Ale k její cti ani jednou nezanadávala a statečně bojovala. V lese jsme mírně ztratili odhad vzdálenosti a nevěděli jsme, kde vlastně jsme. A najednou máme šifru v ruce. Dětská říkadla? Pohádky? Barvy? Zvuky? Ano zvuky! Máme řešení a jdeme do cíle. A za námi pořád tma. S jsme se rozhodli pomoci Dřív i přes její protesty a kus cesty do cíle jsme jí nesli na koni. Myslím, že se jí to moc nelíbilo… ? (ještěže je tak maličká, na druhou stranu, to, že její nohy mají cca poloviční dílku než Jáovi způsobuje její větší únavu - jden krok, ostatní dva, Dřív tři...)

Dětské zvuky nám udělali radost a to hlavně Ho, která učí v MŠ. A i my ostatní jsme si zavzpomínali na naše dětičky (tedy kromě Dřív :-) ).

18.Šifra – (15) - Pantomima

Ploužíme se do cíle a cestou potkáváme člena Voy-a-ger. Jak je to možné? Mohli nás nějak předběhnout? V cíli jsme ovšem z „výzvy“ 1. a jen hodinu a půl za Havrany z „pohody“. Pantomimu dáváme na poprvé, jako had vypadal jako živý! ? A teď jen čekat. Organizátoři sice možná už tuší, jestli nás někdo může teoreticky předběhnout, ale my to nevíme. Penále máme 60 minut, takže stačí počkat hodinu. Přichází další tým, ale jsou to Kořeni z „pohody“. A v 5:15 je jasné: JTHTN (tedy spíš JTHTD) vyhrává svou první hru.

Nadšení obrovské. Před hrou jsem chtěl umístění v 1. desítce a snil jsem tak o 5. místě. Že bychom mohli vyhrát, nikoho nenapadlo. Jediné co nám kazí radost je zmizení Voy-a-geru.

Hradecká Sova nezklamala a přichystala nám moc hezké šifry a trasu. Navíc je okořeněná naším nečekaným vítězstvím. Počasí bylo skvělé a boj o umístění v nás vyvolával záplavy adrenalinu. Velmi děkujeme organizátorům a těšíme se, že se uvidíme na dalším ročníku. Anebo že by ještě letos v listopadu?

Děkujeme orgům za hru a těšíme se na další ročníky.
za JTHTD zapsal Ti (korektury Tam)